Rytíř, co špatně miloval

Rytíř, co špatně miloval


Jsem rytířem v chabém brnění
a na svém bílém oři cválám životem.
Mávám otupělým mečem nad hlavou
a cestu si prosekávám trnitým houštím.
Vidím bídu, strach a utrpení
a mé srdce je mým katem,
a přesto stále tluče pro tu pravou,
pro lásku, co mě neopouští.

Na svém věrném koni jedu pořád dále,
odevzdat zprávu pro svého krále.
Že má láska jeho se stane
a já, že stanu se bláznem.

Jsem rytíř, co vybojoval mnoho bitev,
co překonával překážky,
jež mu život předhodil.
Ale nebyl jsem připraven
na ohromnou sílu lásky,
díky níž jsem jak rozumu zbaven.
Na sílu lásky, jíž jsem dovolil,
abych se uvnitř cítil mrtev.

Jsem jen rytíř v chabém brnění
a v hrudi se mi srdce láme,
a v paži, v níž třímám meč, svrbění,
zkrátit život svého krále.