Jen Tobě..

Ležím..pomalu usínám,
hlavou zvláštní myšlenku prolínám.
Je tak čistá, tak krásná,
ovšem vzbuzuje také strach.

Je jako má hvězda jasná,
jenž se nezadržitelně mění v prach...

Co je to, po čem v myšlenkách pátrám?
Láska, štěstí nebo něco jiného?
Možná jenom v duši chátrám
a tak hledám smysl krásného.

Tento pocit naplňuje duši mou nadějí.
Tak jasnou, tak upřímnou..
jen tiše a tajně doufám, že tyto věci se nedějí,
jen dnes a projednou.

Je to láska?
Možná...
je to více než všechno krásné najednou.
Je to jako pocit, když srdce ve švech praská,
protože hormony jej pobídnou.

Prosím, snažně Tě prosím,
dovol mi zažívat tento cit,
myšlenky na Tebe stále při sobě nosím,
a nemůžu bez Tebe být...