Němá slova

Vítr nese němá slova tmou,
víří vzduchem, jsou ozvěnou.
Doletí až do krajin zakázaných,
zkažené duše nejmenovaných.

Na konci řasy perla strasti,
projev smutku, ale i radosti.
Zvučné tóny pianové skladby,
překoná z myšlenek hradby?

Stojíš v dešti, promáčený, sám,
nakláním se z okna, já tě znám.
Dívka se žlutým deštníkem,
v ten okamžik jsi dlužníkem.

Vítr nese němá slova tmou,
již dávno nejsou ozvěnou.
Stojím v dešti, promáčená, sama,
že já ti to všechno neřekla - nána.