Nauč mě čarovat

Nauč mě, prosím, čarovat,
nauč mě znovu se životu smát,
nauč mě, prosím, čarovat,
nauč mě opět se radovat.

Vezmu si kouzelný plášť,
vyloudím na tvých rtech úsměv,
odeženu od lidí závist a zášť,
odstraním i tu nejmenší bolest,
pak kouknu do křišťálové koule,
ujistím se, co ještě nás čeká,
snad na čele nebude veliká boule,
snad zchladí ji divoká řeka.

Nauč mě, prosím, čarovat,
ať stanu se dobrým kouzelníkem,
pro tebe vykouzlím nádherný sad,
kde tančit bude slunečnice se slunečníkem,
nauč mě, prosím, čarovat,
nauč mě všechna svá kouzla,
chtěl bych radost a lásku rozdávat,
a chladivou vodou se brouzdat.

Nauč mě, prosím, čarovat,
ať bez válek zůstane svět,
nauč mě, prosím, čarovat,
ať zaženu veškerý lidský hněv,
ať večer mohu odejít do říše snů,
a když třeba na holé skále vykvete podběl,
budu tě milovat po zbytek svých dnů,
prosím tě, tohle všechno bych rád uměl!