Na nic všechno

V tomhle světe, nevím co dál
stále ve všem se pletu
dělám chybu za chybou
ale když mohu
sleduji plápolající táborák
uprostřed lesů
a zpívám si píseň
kterou mám v mém srdci
na místě žulového esa
je to ta
omnia vincit amor
snad se jednou dostanu
do toho mého srdce
nebude to věž bláznů

chtěl bych skočit
a padat
přes hvězdné melodično
až do labutího jezera
mé fantazie

sedím ve tmě
hledám oblázky z cest
a přemyslím o tom
jak jen vypadáš
nahá v měsíčním světle
jednoho unaveného umělce
co dneska hledá prázdnou sklenku
co přijde zítra
to ještě netuším

jsou to všechno slova
která mám v sobě
chci je vyřvat
na bílý papír
černým písmem