Foukání

pravda je ve víně
a rozinky v rohlících
z pekárny

na Karláku

stíráš mou melancholii
foukáš mi pod uší
šílené rozechvění

co se
tím
změní?

modrooký čerte
modroočko
můj rozcuchaný nepříteli

máš ústa jako med
a slova
po hřídeli
nesmyslně vlníš

sušené růže
sedmikrásky nosíš
a prstenní jemnocit
z výšek se snáší

přesto však
utíkám
ještě se za mnou práší

.

už jenom rozfouknout
smíchopel
(tak aby přiletěl bůhvíkomu)

-aby(s) mě třeba zase chtěl-


pro ten smích