Hned teď

Hned teď. Bereš?
Hned teď se zamotám do klubka pavučinky
ze smutku z rána, kdy máme palačinky.
Hned teď
sednu si - nohu přes nohu,
židli jako oporu
pro případ nouze.

Do papíru pouze
seškrábu básničku
věnovanou smutným autorům.

Paprsek ze slunce,
co v ruce mám,
házím rychle za hlavu a okamžiky proklínám.

Hned teď. Bereš?
Budu ti na nervy hrát – rošťáku.

Hned teď mě začneš mít rád.