Láska v hroznovém cukru

Tak kde to vázne?

Nad mými výrazy tváře pomalu žasneš.

S ironií ve hlase úžasem
světlušky pomalu zhasneš.

Trhám Ti knoflíčky Tvojí košile
s veršíky polibků, co šeptám Ti
do ouška.
Strnuls a strneš nemile
při čtení zápisků citů a balad
v pokoji bez lůžka.

Déja vu

zas ty Tvý
zmučený výrazy.

Ptáš se – neptáš?
To se ví,
vždyť mě ta Tvoje Láska vlastně deptá.

Láska v hroznovém
cukru.