Rozumbrada...

Rozumbrado,
Ty bláznivá.
Kde papučky máš,
Když pocity zasněženým ránem
Se bosky brodíváš?
A ptáš se, proč to tak studí,
Když na své hrudi necítíš dotyk.

Rozumbrado,
Ty rozkošná.
Kde hřebínek máš,
Když sny rozčepýřené vlásky
Si prsty čechráváš?
A ptáš se, proč jsou tak krásné,
Ty myšlenky spásné a řádky plné němých slov.

Rozumbrado,
Ty nevinná.
Kde košilku máš,
Když nocí obnažené tělo
Jen studem zakrýváš?
A ptáš se, kdo jsem já,
Přesto, že má duše je dávno Tvá.

Rozumbrado,
Ty hubatá.
Kde myšlenky máš,
Když korálky z hvězd
Na nitku vzpomínek navlékáš?
A nechceš zapomenout nic.
Ani těch pár nehezkých skic, které máš na zádech vyryty.

Rozumbrado, Rozumbrado...
Už víš, co jsme?