Kapitánovi...

Jednoho dne, vypluly na moře dvě lodi..
A každá měla svého kapitána..
Na každé z nich hlídali nosohledi..
A posádka se bála rána..

Po třetí noci a třetím dnu...
Strhla se hrozivá bouře...
Která byla jak ze zlého snu..
A kapitán se štítil souše...

Najednou se roztoupila voda...
A vyšla paní s lodí v ruce...
Nastal výbuch, jako sůl a soda...
A ta milovala Tě tuze...

Podala Ti novou loď..
Tys nastoupil i se svou mužskou posádkou..
A vzal sis ji za svou choť...
Už nehádal ses s poslední desátkou...

Žil jsi šťastně na širém moři...
Se ženou a dětmi Tvými...
Svůj svět jsi do ní vložil..
A panoval jí se sny svými...

...

Byl jsi panovníkem dobrým tuze...
A dodnes si se svou loďkou hráváš...
A pak líbal jsi mě drze...
A smutek nepoznáváš...

Tak koukni se na svůj noční stolek,
A vezmi to rukou Tvou lodní spásu..
Opovaž se použít holící strojek,
A vzpomeň si na tu noční krásu..

Co nás za záhadné noci dohromady dala..
A naše srdce v jednom okamžiku vzala..
Za nedlouho v jedno slila..
A naše Láska nad zlem zvítězila..

Nikdy se Tě nevzdám :o*
Tím si buď jistý! :o*