POSLEDNÍ CESTA

Z nebe padá pár kapek deště,
snáší se k zemi.
A srdce pláče ještě.
Aspoň vidíš jak je mi.

Déšť mění se v bouři,
srdce křičí pořád víc.
Pod peřinou oči mhouří,
malá holka víc a víc.

Srdce nepřestává brečet,
a mě se chce strašně křičet.

Vlastně ani nevím proč,
stojím u kraje mostu.
Moje srdce volá : SKOČ !
Vydám se na správnou cestu ?

Je to cesta poslední,
rozmysli se správně.
Odbila hodina polední,
a srdce utichlo prázdně...