Volání láskočiny
Volání láskočiny
jinak se k létání nedostanu, jsi mou jedinou možností,
hořím, rozpálenost děla, spálený tvým žárem,
tvořím, dějiny těla, jsem obdarovaný a ty darem,
máš tisíce cestiček vedoucích k tvému chvění,
já je hledám a svět se mi od základu mění,
svými rty lovím kapku utíkající po tvém rameni,
jazýčkem obcházím tvou šíji a hledám, kde ta kapka pramení,
prsty diriguji orchestr tvých kouzelných míst,
jsi mé dokonalé menu a já přeci potřebuji jíst,
tvé ruce jsou záchranná lana a já se jich chytám,
volám tě, lásko, slyšíš mě? Slyší mě někdo? Hej, vy tam...
Komentáře (8)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Jo, jo..komu není rady, tomu není pomoci. Čte se to fakt na ho...! Věř níže uvedeným "starým psům" z Literu, tahle grafická úprava odradí od čtení spustu lidí, protože text je nepřehledný a člobrda se v něm blbě orientuje. Jinak obsahově slušný i vtipný...
13.07.2006 07:55:00 | skaj
...no jo, když já nebyla na vojně :-(
se mi dělo nelíbí...prostě...no...tak :-)
11.07.2006 15:23:00 | no
Obsah je výborný ale skús inú grafickú úpravu
a bola by to super báseň
mám s tým skúsenosti
vyhoď mě do vzduchu
granátem svých nežností
...
11.07.2006 13:58:00 | Luboško
Marsé, přeji Ti, abys zažila rozpálenost děla :-) Mě to tam sedí a neměnil bych, je to rozverný a já bývám rozverný. Souvětí, samé čárky? Tak, to, se, na, to, trochu, zaměřím. Děkuju za komentář, potěšil mě, u Jats samozřejmě ještě víc.
11.07.2006 11:11:00 | smudlinek
spálí tě dělo po výstřelu, stejně tak ruka toužící chlapcova...je to krásný...
11.07.2006 09:45:00 | Jats
Už vím, co mi vadí...to souvětí...proč pořád čárky? Někde přece musíš klesnout ;-)...i hlasem.
Jo a jediné co mi v téhle nějak vadí je ...rozpálenost děla...to je střelený, ne? Je to sice dělo....ale nějak přes to furt klopýtám...
11.07.2006 09:22:00 | no
Děláš dobře, vše se má brát s nadhledem. Děkuju za hodnocení, udělalo mi radost.
11.07.2006 08:35:00 | smudlinek