Záře noci

Když světla lamp se rozzáří,
a já tě hladím po tváři,
pak věř že chtěl jsme lásku tvojí,
a né lži co mě v srdci bolí !
Už nechci radši světlo spatřit,
už chci jenom k noci patřit !
K noci co je tajemná,
a tak krásně upřímná.

K noci kde se skrývá strach,
a vše živé mění v prach !
Snad mé srdce promění,
v těžký kámen studený !

Ty jenž prach si v živé obrátila,
ty jenž z kapek rosy řeky vytvořila,
řekni proč vidím žal a utrpení,
proč vidím světlo jak se ve stín mění.
Řekni proč když láskka srdce opouští v
mysli je jak na poušti.