Zrada

Láska,toť nádherná věc.
Ale i zákeřná přec.
Nejdřív má tě ráda,
ale když ji potřebuješ nastaví ti záda.
Nejdřív v ní doufáš,poté věříš
veškerá svá tajemství jí klidně svěříš.
Pak jen smutně koukáš,
jak všichni to tajemství vědí,pod polštář se soukáš.
Tys důvěru v lásku dal
a že tě zradí?Nebyl den kdy by ses toho bál.
Myslíš si,že má tě ráda.
Ona však kudlou zaútočila na tvá záda.
Teď cítíš bolest a žal.
Vše bys vrátil,mrzí tě,že jsi jí srdce dal.
Ona srdce vysála a zahodila,
ty jsi doufal,že jen pro tebe se narodila.
Důvěra v lásku se nevyplácí,
vyroste strom lásky,který ovšem zrada skácí.
Teď v srdci jen mýtina,
nechceš,aby ti na ni zůstala vzpomínka jediná.
A nyní čekáš,až na mýtině vyroste květina,
až poznáš,že nový vztah začíná.
Ovšem ty nebudeš ji věřit,
nebudeš se chtít opět svěřit.
Nebudeš přemýšlet o tom,že by jsi jí vše dal,
ale budeš přemýšlet,zda je dobré,aby ses nyní bál.