Nejkrásnější rána

Nejradši bych si připoměl ,to co už znám,
je to tvá láska,tvůj úsměv a prožití společných rán.
Když jsem tě viděl poprvé po ránu rozespalou jako koťátko,
tak jsem tě sevřel v náručí za krátko.
Druhé ráno byla nádhera,to když jsem se probral ještě za šera ,koukal se na jak sníš a doufal,že se ti zdá nějaká nádhera.
Třetí ráno jsem byl v sedmém nebi,to když jsem se v peřinách probral,políbil tě a sílu zase nabral.
Čtvrté ráno už snad ani slovy popsat nejde,tulili jsme se a mazlili do té doby než jeden odejde..
Páté ráno už pomalu začíná a mé srdce si k tomu tvému cestu razit začíná..
Tohle jsou ty nejkrásnější rána mého života,to když se budím vedle nejkrásnějšího člověka díky kterému mě gravitace nepoutá.