Anotace: Když přestanou sloužit křídla, která nás vynesla do oblak snů a nadějí...
Tak si nech pády...
já radši lítat budu
a měkké přistání
trénovat... na zemskou půdu...
;o))
(jednou se to určitě naučím)
15.09.2006 15:50:00 | Cecilka
fakt pravdivé a skutočné -
S Levandulou ste prví čo sa ozvali k mojej tvorbe. Ste čítaní, ktovie prečo ja tak málo- asi to nieje dobré, ale ako to môžu vedieť, keď ani neprečítajú?
15.09.2006 09:39:00 | vierka1
Věděla jsem, že se budeš zlobit :-( Tak už mi odpusť
:-) Já Tě budu konejšit levandulí a narcis (šotek jeden mizerný) uteče, uvidíš :-)
15.09.2006 07:59:00 | Levandule
A propos, abych nezapomněl - zdravím hrdinné nulovače, kteří si mne a Levanduli evidentně oblíbili. Je to svým způsobem pocta, že jim za to stojíme :o)
Nevíte někdo, proč to dělají???
15.09.2006 00:53:00 | G.P.
To jsem si napsal krásný komentík. Začínám mít dojem, že se ze mne stal schizofrení NArcis. Asi si budu muset změnit heslo, Levandule!
15.09.2006 00:50:00 | G.P.
Tak se mi to zase povedlo... :-( Promiň. Samozřejmě, že nepíšeš sám sobě, ale já Tobě předchozí komentář, ale z Tvého profilu :-( sakra :-( promiň :-*
14.09.2006 23:47:00 | Levandule
Ta báseň je fakt nádherná. Chci Ti jen připomenout, že Tvá naděje nikdy nezemře, protože jsi dostal do vínku neskutečné dary - lásku a silnou vůli. A tím se každý chlubit nemůže :-)
14.09.2006 23:45:00 | G.P.
Myslím, že ostatní to tu napsali už tak nějak za mě. Být na zemi je dobré, ale zas sem tam se vznést ... :)
14.09.2006 19:49:00 | NikitaNikaT.