Tehdy, když

Tehdy, když

větve pružné a silné byly,
že nepřelomila by je ani zlá myšlenka

jablka chutnala po medu,
med po ráji
a ráj
chutnal po tobě.

bývalo živo na mezích
a v polích běhal zajíc snad jen pro zábavu.

koruny stromů hleděly
na naše těla
tepající
v mechu a listí

řeka šuměla kolem našich nohou
jak ty tiché rty, co usmály se váhavě

tráva chvěla se,
jak cítila
rozkoš
tvého doteku

bývalo teplo po nocích
bezděčně probdělých u nadějí zítřka

slunce hrálo si s barvami
brzkého večera
v zcuchaných
vlasech

Tehdy, když jsem ještě
byl schopen milovat.