Nebýt tak toho...

Dlouhá je cesta,
co do snů vede,

jednoho ze sta,
kde něžně mě svede,

přítomnost vůně,
jež nosíš na svém těle,

nebýt těch očí,
je mi teď skvěle.

Zatím jen ztrácím
přitažlivost zemskou,

nepotkat tebe,
nebýt tak hezkou.

Mlčící, netknutou
v čase stojící,

nebýt tak toho,
komu tvé srdce je patřící.

Vrátit tak čas
a být tenkrát tam,
kde si své srdce rozdala..