Naše hvězdy

Pod hvězdami z tisíců zařících teček,
bez plýskanic, jen to, co naše srdce snese,
tam pod nimi, bez viny a výčitek
naše dvě postavy v objetí,
přitisknuté tváře
naším dotykem kůže,
spojené vodiče napětí.

Objevila ses jako kometa a nemizíš,
přibližuješ se mi, z té záře
mé oči nevidí, jen srdcem
já prozřu,
pak naše ruce se sevřou,
jako by to bylo naposled
a přece není,
co kdyby,
i každý polibek
je ten poslední,
krásný, dlouhý,
nevšední,
tam uprostřed všeho dění,
jsme středem vesmíru
a ty hvězdy,
jsou zastávkami našich cest
za poznáním.