Já se ti omluvuji, Luini, za tuhle debatu u Tvé úžasné básně. Taky to Jerry mohl začít psát jinam. Alibismus je hrozná vlastnost, ale já jsem mu to říkala. :o)
12.12.2007 14:07:00 | Muriel
smutný, jaká diskuze se rozvinula pod tímhle dílkem, neřekla bych že sis to zasloužil..každopádně mě se líbí především závěr básničky...a nesmutni...odezní to *
10.12.2007 19:58:00 | kokeš od pana krbce
Nó, měla bych pak výčitky svědomí... :o) Tak si pojď povídat jinam a něco zajímavého, když už jsi mě sem vylákal. A vůbec, jak si tohle zjistil?
03.12.2007 23:31:00 | Muriel
Nesmíš se ptát. A pojď si povídat někam jinam. A taky mi nepiš tak hrozné vzkazy, vypadá to pak, že chceš nejmíň spáchat sebevraždu.
03.12.2007 23:29:00 | Muriel
Moc hezká báseň - tak trochu mi připomíná mě samotnou; někdy se špatně zapomíná. Ano, zesmutněla jsem, ačkoli jsem (snad) méně zranitelná a začínám brát věci tak, jak jsou, vidím je čím dál ostřeji; začínám si uvědomovat, že svět, kterým jsem obklopena, je značně skleníkový (úroveň lidí na gymnáziu je z pochopitelných příčin velice odlišná od průměru a já mám problémy komunikovat s např. vrstevníky z učňáků, protože ani nechápou část mého slovníku, natož náhled na život).Uvažuji, zda je takovéto odtržení vůbec v pořádku, ale jednoznačně nám usnadňuje život - studenti ještě na vysoké škole jsou duševně méně staří než lidé, kteří od prváku jsou čtrnáct dní z měsíce na praxi v práci. Máme delší dětství a mládí, žijeme bez starostí, nicméně se obávám že v budoucnu mnohý z nás tvrdě narazí.
A tak se nrediv, že má poezie smutní - padají mi klapky z očí...
16.12.2006 13:49:00 | Alea - kometa kdovíco přinese