Přes odhalené boky šátek svázala si.
Odhalená ňadra skryly vlasy.
Polobůh, anděl z nebe sestoupený k zemi.
Taková byla krása, obyčejné ženy.
Ranní paprsky malovaly po jejím těle jako štětec malíře.
Stála tam -
tak krásná a čistá ve svém negližé.
Tváři otočená k slunci
a na rtech vlídná slova.
Jen blázen by dokazal - nemilovat.
pěkné
07.03.2012 11:00:36 | kočkopes
.. a v tom tkví obyčejná krása ženy za ST!
07.03.2012 10:52:08 | xoxoxo
ano jen blázen by dokázal nemilovat..i když s láskou je kříž a zemská tíž zas bez ní o to blíž, bez ní se těžko vzlétá do výšek i když už máme letadla a různé nahrážky..lásku to nikdy nenahradí..její adrenalin má božsky - hříšné grády a ty jsou napěchovány i v Tvé básni..ten začátek smysná hra se slovy které kloužou přes odhalené nitro Tvé duše..tyhle básně opravdu přitahují :-)
07.03.2012 10:50:16 | xoxoxo