Hvězdička

hvězdička mi do okna září,
tak jako jiskřičky v našich očích, když se na sebe díváme
hvězdička mi do okna září
a já mám pocit jako očima hladil bys mě...

její tenké paprsky
spojují naše srdce, od sebe tak vzdálené
její magické paprsky
a já si přeji jediné...líbej mě..

ach hvězdičko, prosím tě,
do okna mu hleď,
ach hvězdičko, prosím tě,
vyřiď mu mou zpověď
zpověď beze slov...

smutně hledím na polštář,
měsícem osvětlená je má tvář
a hvězdičkám tu žaluji,
že tě strašně miluji
a strašně bojím se...

ach hvězdičko...kdybych mohla se
do výše vznést a srdce mu pohladit
ach, hvězdičko, prosím tě...
leť ho za mě políbit...
protože já to nesvedu...

smutně ťukám řádky textu,
slzy tlačím do očí...
smutně hledím k hradbám, k městu,
srdce snad se vyléčí...

smutné naše výrazy a chvíle naše tak nádherné...
smutné hodiny, kdy nevidím pro slzy
a v duchu tě prosím, miluj mě...