roztekl ses ve mně
jako tep mého srdce bijícího rychle, prudce
v tvé mámivé přítomnosti
a já se bojím, že mnou přestaneš proudit,
že mě necháš vyschnout
ale nač se rmoutit, když teď jsi tady
a plníš mé břehy sladkostí lásky a něhy
roztekl ses ve mně
a hřeješ vroucností citů, co v budoucnosti
snad nevychladnou a prohloubí se,
zůstanou
modlím se
k hvězdám na zem spadlým,
abychom se slili v porozumění
nerozdělili
doufám, že nevychladnou:-)...budou ještě příspěvky?
RM.
16.12.2012 21:46:35 | Robin Marnolli