jak napsat báseň dívce

 

 

snažím se napsat báseň-dívce

..   ne znova

snažím se napsat slova co by básní byla

aby žila

myslím ta slova

svým životem

být pilotem

k ní co letí

snažím se říct

nejsme  děti

mluvit smím

a tak ti povídám

 

no vlastně pro sebe

 že já snad srdce své

zamotal do tebe

i když ne

takhle se to neříká

snad že bych s kytkou zazvonil

nebudu mluvit

budit Fořtíka

……………………………

takhle se báseň nepíše

ta musí rytmus mít a plynout

a sem tam překvapit

či jak vůně se linout

musí prostě oslovit

i když jen jedno tělo

no  .. to je dost smělé

ubrat by to chtělo

 

takže jak začít

jaká první slova

snad má milá?

.. to ne já city zatím schovám

prostě  jen jméno

to co mi řekla

snad nelhala

třeba se lekla

 

.. snad nelhala ..

 

teď něco o vlasech

jak krásně voní

že pěkné jsou

 jen krk jí cloní

kam bych ji líbat chtěl

..  jejda teď jsem uletěl

 

tak zpátky k zemi

má krásné oči

 jako ta indiánka z filmu…

nšo-či

….

neblbni najdi vlastní přirovnáni

ty oči jsou  prostě

k zulíbaní

teď nevím dá se vůbec tohle s okem

snad abych nezranil ji

nebuď cvokem

prostě se do nich koukni

barvu zkoumej

a třeba mrkni

na efekt

a pak je pochval

jak jsou krasné

že kulatí se

.. no a teď nevím

rým se těžko hledá

snad že perfekt jsou

ne to se nedá…

 

a něco o chůzi

že je dost spanilá

a že ta ladnost když ji vidím kráčet

že ta mě nutí

neotáčet

se vůbec jenom koukat

a její jméno tiše ..

 

chceš napsat broukat?

všichni to čekají

to nedělej

proste z těch vlasu

že bys pletl copy

pořád je hladil

všechnu rosu dopil

 

teď jenom nevím

jak se tam dostala

snad zmokla

kde jsem byl

proč deštník jsem ji nepůjčil.

a rosa na vlasech

to snad ne

už teď se bojím

jak to dopadne

 

takže to zkrátím

… jsi ladná

křivky tvé tě zdobí

a pohled do očí

mám chuť na cukroví

co po tobě

se nahodile povaluje

pak vykoukám tvé hnědé oči

vlasy větru půjčím

a pak se zeptám nesměle

budeš teď moje

prosím

v přídělech