a když ti křídla slepí voskem …………………nelétáš

nabídnu samotě samotu

ochotu

brýle na slepotu

a vyrazím s ní na výstavu

…………

tu tělo

hlavu

 jedinec jedinci tu svírá

obdivuje

a uvaděč už nezavírá

prý tolik samoty pohromadě

je až očněbijné

či nasnadě

a kusy neprodejné 

sokl sokl střídá

naoko se hlídá

aby nikdo ani kousek domů

…neodnesl??

kéž by říká znalá duše ,tuše

že spojením té cizorodé směsi

kdesi

zaháníme děsy

signál klice, pro dvojice

pro závěsy..

pro pohyby nahodilé

pro úsměvy, rána čilé … pro oblevy ??

srdcí ,tepen křídel ptáků

ať už racků nebo sov

pár slov jen pro labutě

ty krky je snad .. nutě

..ku spanilosti ladnosti a něze……

nevedou cesty po hladinách

rákosím

a horký pramen nezamrzá

a když ti křídla slepí voskem

…………………nelétáš

jen padáš s nadějí že dole

snad pole

 slámy hora

co ztlumí ztiší zavoní……….

dovednosti skrytých pocitů

prosím.. rozbij tu

nekonečnou stěnu mezi námi

co oddělila       

navždy vzala a jako mnohdy na cestě co zve se život..

nevrátí