chemické rozbory ticha

chemické rozbory tvého mlčení
nezmění
žadná tekutina
jakkoliv čirá
včetně vína
kde se pravda najít nedá
navzdory tomu na dně
dál ji hledám
a v každém novém pokusu
topí se naděje
a z poklusu
do šoupaveho kroku
až zastaví se
..pak si sedám

a pavučina v rohu
trochu láká
přetrhnout pár vláken
a pokud jsou tak pevná jak se říká
jen tak na zvědavou notu
lana plést

přede mnou na velkém kameni
leží tvůj rozbor
zasnění
dalo by v malých dávkách
snad mezi vyvolené dělit
a ikdyž oči v neurčito hledí
kam přesně v nitru mají mířit
vědí

poslední pár bot kdybych snad měl
přesto šel bych
snad že z vyšších pater moci
popostrčí
každého z opačného směru
k setkání