Deziluze

Tvoje oči jsou krásné
a když se podívám výš
tak i veliké

tvůj hlas je líbezný
muzika a hudba
dá se to poslouchat

tak proč přes nás vlak nejede
když si tak rozumíme
a všemu se smějeme

je tu něco, co nevidím?
či tvůj úsměv říká
kdy tohle skončí?

Když si to vezmu zpětně
dvakrát jsi mě vykoupala
ve studené hořké sprše

proč je v tom tolik manipulace
dělání z člověka klauna a blbce
proč to nejde říct na rovinu

ale je tu jeden malý úspěch
taková malá svéráz v tom
jak poslat člověka ke všem čertům

Napiš mi, až budeš mít čas
taková ironie v tak malém přání
snad ti to došlo

jak jsi byla užitečná, si nepřečteš
a i kdyby jo, tak nepoznáš
že to celé je o tobě