Na kruhu vytočím tvé boky
a vyhladím tvůj tvar
možná tě spálím
až jednou
budu sám
pak naplním tvé tělo vínem
do kruhu vstoupím
s tvým krásně mokrým klínem
možná
tvé rozpálené střepy
se ke mně
až příliš snadno lepí
možná
když propiju se na dno
bude
zas v našem kruhu chladno
na kruhu vytočím
tvůj tuze snadný tvar
obejmu slunce
a přikáži mu žár
vpálím
svůj otisk
do věčně tvrdé stěny
první
co všechno v nás jen dělí