Méďa
Méďa
dvě černé oči bez hnutí mě měří
už se šeří
vkrádá noc
usínám staticky nabitá
příjemně opitá
a sklenka co mi družkou byla
krátce žila
usínáš vedle mě
tvé vlasy na polštáři cizím vzorem
jak na vlnách tvá hruď si tančí
neslyšně ředíš vzduch
usínám staticky nabitá
panenka rozbitá
a střepy prší kolem tiše
v náruči
noční dávky plyše
pověz mi medvěde nehybná tváři
vše vidíš
slyšíš každý slib
proč dělám v dobré víře v něho
tolik chyb
jsi plný drceného moudra
a nálady mé
tvé lety do rohů
když už dál nemohu
přijímáš rád
a snad mi odpustíš
že tě jednou
až mé stíny přejdou do tmy
vykuchám
Komentáře (18)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Vrahu. :))
19.12.2012 13:04:12 | Jan Voralberg
Jestli můžu, tak vražedkyně :0))
19.12.2012 13:17:34 | poetka
Ale jo, budu hodnej.. :)
19.12.2012 13:25:05 | Jan Voralberg
Ty vánoce dokážou divy ...
:0)
19.12.2012 13:28:16 | poetka
tvé lety do rohů
když už dál nemohu
žasnu :) ST
Jestli dobře chápu, nebýt plyšového medvídka, odnesl by to partner. O kuchání ví?
19.12.2012 12:50:51 | Aťan
nekuchej ho, daruj ho...jako já :-)
19.12.2012 12:10:02 | Robin Marnolli
Nechám si ho, hřeje ;-)
19.12.2012 12:15:23 | poetka
Tak to je ještě lepčí (a text supr:-)
19.12.2012 12:16:15 | Robin Marnolli
I medvěda si nechám :0)
19.12.2012 12:22:15 | poetka
já pochopil, že medvěda, a co ještě? :-)
No, už musím, měj se.
19.12.2012 12:23:40 | Robin Marnolli
Hmm, možná nepochopil :-)
:-)a budu se ...
19.12.2012 12:41:03 | poetka
aha..tak znovu, lépe a radostněji:-)
já sem asi fakt unavenej:))))))))
no supr no.
19.12.2012 13:36:06 | Robin Marnolli