V horečkách

Celý den leží naznak a pluje

hraje si s litosférickými deskami mysli

posouvá je kamsi za obzor

kam mohu jít bosou nohou vánkem.

 

Sám a přece hledám tvůj kontinent,

hrajeme scrable beze slov,

němí jsme se narodili, němí nezemřeme,

jen sfingy mluví pohledem.

 

Čas dun tisíckrát se přesypal,

náš ještě nevypršel kapkami deště

roztáhnout touhu a tančit v něm,

tu jedinečnost nechytíš do dlaně

 

 

Sahám dálkou paprsčitých okamžiků

po sebraných spisech nového dne

a v řádcích vynechávám bílá místa pro tebe

abys je naplnila slovem po okraj

 

...a dala mi pít...