To, co ještě dlužím

To, co ještě dlužím

Anotace: Jak daleko bylo ode mě k tobě? Nejspíš moc a nepočítá se to v metrech.

Sbírka: Chester

Dřív skládala jsem o zmetkovi
jež byl tvůrcem všech mých nálad
avšak neměl zájem
ponořit se zrakem do mých balad.

Vztah v marihuanovém kouři
o samotě, co ubíjí.
pouštění se do hádek
v reprácích
depresivní black.

V polibku dokud jsou rty ještě rudé
jak růže
škrábala jsem ti do kůže
bez výchozích gest
a tys mi říkal
„jsi normální?“

Já nebyla
a nepřišlo mi morální
vzdát se tě.

Tak už ti dávám sbohem
a tentokrát poslední
bez dramatu
dnes
při jarním poledni.

Omlouvám se za to, co jsme otrávili.
Autor Philosophic Theory, 14.04.2013
Přečteno 571x
Tipy 7
Poslední tipující: Sýkorka07, Barčík, slečna Nefertiti, LadyElis, maliska
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Ten konec: "Omlouvám se za to, co jsme otrávili." mě hodil na začátek. A tak až podruhé jsem byl úspěšný. Dobrééé.

14.04.2013 17:18:51 | VEDz RVAHEs

líbí

Děkuju :-).

14.04.2013 21:16:36 | Philosophic Theory

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel