bez statusu ...

přivezl jsi mi růži
krásnou a rudou
přestože rudé nikdy nedáváš
nevím co to znamená
ani proč jsi to řekl
díval ses na mě
dlouho a zkoumavě
a co se ti honilo hlavou
nešlo číst
přes neprůstřelnou hradbu řas
( někdy ani víno neporadí )
rozevřel jsi náruč
pomalu
nejistě
,,hlavně tomu nedávej žádný status“
a já hořela
pod tvými doteky
a usnula za svítání
s úsměvem
protože jsem si vzpomněla
jak je příjemný
slyšet vedle sebe
někoho oddychovat
...
ráno plné ztělesněných rozpaků
měl jsi naspěch
pohladils mě po tváři
zašeptal ,,dík …“
bylo mi všelijak ...