Vanilkové nebe

Ztratila jsem se

v mlze, která nezmizí

můj úkryt, tvoje vězení

kapky rosy simulují pláč...

Udeřit

plnou silou

vymámit tajemství z pampelišky

až příliš tvé

ba horší

zas je tu jaro

umírám...

Milovala jsem tě,

a dnes už to můžu říct

jsem příliš tvá

ba horší

načrtnutá

ve stínu tvého pera

Šeptalko!

Usnula...

...a není

pel její krásy rozfoukal v prach

tak potichu

tak něžně

bez bolesti...

Usnula...

...a už není