Tramway No. 5..
Čokoládově temné oči
A něžně arogantní hlas
Země se přestala točit
V tu chvíli jsem potkal Vás
Na promoklé refýži
Oba čekali
na tramvaj číslo pět
Její úsměv otočil Prahu
Čelem k Paříži
A co teprv, kdyby ke mně promluvila
pár vět
Možná jsi moje štěstí
Možná jsi jen vločka sněhová
Která když vystoupila na náměstí
Mně nastala doba ledová
Komentáře (2)
Komentujících (2)