Pohádka o lásce

Říkal jsi,prý se to stává jen v pohádce,
zmáčet se ve štěstí,
co padá jako déšť do našich vlasů,

jsi to Ty, jsem to já,
v běhu nespoutaného času,
na křižovatce života,
v proudu řeky tekoucí srdcem,
jež volá po lásce,

Ty a já v pohádce
o nekonečném vesmíru,
v němž naše srdce plují
k nekonečným břehům,
tam ozvěny na harfu píseň lásky hrají
do třpytu z hvězd,
co padá k našim dlaním.