Ty a já

Je tu něco, co je rychejší než my,
něco rychlejšího, než se může zdát,
tak prosím, řekni mi,
jak se to mohlo stát?

Jak věci, můžou plynout tak rychle?
jak něco, může zmizet náhle?
jak láska, dokáže opustit?
jak nám dokáže ublížit?

Proč je všechno tak rychlé,
je to strašně nedokonalé,
nejde to nijak zpomalit,
při nejlepším zastavit.

Třeba to tak má být, proč se to stalo?
Řekni mi, proč se to všechno dělo?
Proč jsme nedokázali být jen kamarádi?
proč jsme se měli víc než jen rádi?

Nechci se ti nijak vtírat,
a hloupě ti do očí zírat,
doufat, že mě pochopíš,
a mnohé si uvědomíš.

Vím, že citům nejde poručit,
nejlépe mi bylo v tvé náruči,
cítila jsem se znovu živá,
snažila jsem se být milá.

Ale potom jsi musel odejít,
své city jsi musel přejít,
museli jsme se rozloučit,
od sebe se odloučit.