Kalupínka

Rty plné smyslnosti
a oči plné lásky,
člověk nikdy nemá dosti
té nadpozemské krásky.

Tvůj smích je rajská hudba,
jako sluneční svit,
jako dobrá sudba,
znamení že bude líp.

Srdce máš snad ze zlata,
tak čisté, plné světla,
jak princezny komnata,
kde by i růže vzkvetla.

Jednou jsi jak květinka,
jako plaché jehňátko,
jako křehká rostlinka,
ale to jen na krátko.

Jindy zase třeštidlo,
taky trošku blázínek,
jsi jak malé zlobidlo
a maličký moumínek.