Philosophic Theory

Slečna Theory pláče

tichá a ve tmě

V roli osamělého spáče

Polibek pod jmelím

Chtěla by – ale to nepoví!

Hlas jí mezi vzlyky skáče

Už nedrží v domnění

V bezděčných iluzích.

Na posteli smutně do stropu kouká

Ta dívka hloupá!

Čte Wolkera

jeho básně ladně jí splývají

Na slovo je skoupá

A smutkem se netají.

Usnula s lahví vína

S tužkou a papírem veršů

Na lásku se prý neumírá

A proč tedy pláče,

Proč se Theory uzavírá?

Třeba jen k lásce nemá vlohy

Tak proto píše o ní

Tyto prázdné a mizerné slohy

A není to jedno?

stejně to neustále bolí.