Láska.....

Láska,
vločka co má pokaždé jinou podobu....

Bývá krásná, milující,
s krajkami něhy,
a okraji posetými polibky,
to když rozkvétá....

Rozpustí se pod horkostí vášně,
než dopadne na rozestlané lůžko
po promilované noci....

Jindy bývá studená jako led,
s chuchvalci nedorozumění,
to když zůstává jedna polovina lůžka prázdná....

Mrazí a má ostré hrany,
jako slova výčitek,
když umírá....

Někdy prostá, jednoduchá,
jako prosté, obyčejné pohlazení,
které ale dokáže tolik potěšit....

Stává se, že roztaje a zmizí,
aniž by ji kdo zahlédl,
aniž by zanechala jediné stopy....
Nebo se dlouhé hodiny vznáší ve větru,
jako by nevěděla kam má dopadnout,
to když bloudí,
a nemůže najít cestu....

Pak dopadne na tvoji dlaň, nebo tvář,
a ještě než roztaje vykouzlí na tvé tváři úsměv....
To jak lehounce zastudila,
aby záhy zahřála u srdce....

Uléhá jedna na druhou,
a tvoří nadýchané nekonečno....

Važ si každé z nich,
každá nese své malé poselství,
které tě posune o krok vpřed...