~Něco mi namaluj~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Něco mi namaluj
a jen tak
třeba prstem na moje nahá záda
já se budu smát
ty víš že taky jenom tak
a můžeš i trochu níž můj milý malovat
nepřestávej,to ty děláš rád
a ještě se mne zeptáš
hádej co to je?
Já se ale celá kroutím
/asi tě zarmoutím/
z tebe lásko žádný národní umělec
nikdy nebude.
A pak ti já napíšu prstem psaní
/tak jako v dětství mi táta psával na záda/
tak to píšu tobě,víš,mám tě ráda…
„Milý strýčku,tečka,
posílám ti křečka,tečka
ten křeček strašně škrábe,kouše a lechtá
pozor ať tě neulechtá“.
A teď se spolu chechtáme tak jako nikdy dřív
že ťukají na stěnu i naši sousedé
chtějí mít už ticho a klid
asi nefandí umění
to však lásku nezmění.
Tak vlezeme si honem pod peřinu
usneme snad za vteřinu
a to co se mi potom zdálo?
Chápete,
to by za napsání stálo…
Snad někdy jindy
~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Jé, díky za tuhle básničku, křečka a vzpomínky, které vzbudila :)
13.01.2014 18:50:52 | iluzionistka