PROLOMIT LEDY
PROLOMIT LEDY
Anotace: Pro..
Den, kdy se zastavila Země
byl dnem, kdy ses neotočil zpět.
Ten den se probudilo srdce nemě,
v ten mžik já věděla jsem hned,
že něco mne jak magnet k tobě táhne.
Že můj ret po něžnosti tvého prahne.
Že jas tvých zraků, vůně tebe
je můj malý kousek Nebe...
Ty jsi mi, jen ty změnil svět
a i když mi nejsi na dohled,
vnímám svým vnitřním zrakem cit,
jím nechci tě zmást! Jen pohladit...
Tvou duši, kůži ve spánku
tak něžně, jak vlna beránků.
Nyň nevím, co psáti dál a jaký složit rým...
prolomit ledy šla bych. Však... je s kým...??
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Nyň mě zaujalo ;-)
15.01.2014 19:05:39 | poeta
Děkuji :) Původně to bylo pro kamarádku, chtěla vyjevit city svému milovanému, nakonec ale neměla odvahu jmu to poslati a tak jsem báseň prodloužila a ponechala vému srdci :)
28.01.2014 23:57:59 | Ricarda Haner Lowery