Až přijde jaro

Sluneční svit teď hladí tvé tváře,
tvářičky rdící se jak zralá jablka.
Přišla zas mezi nás hřející záře,
nadchází na chvíli od zimy odmlka.

Paprsky první se prodraly oblohou,
květiny začaly pomalu vzkvétat.
Sněhy už zastavit přírodu nemohou,
motýli bělásci zas smějí létat.

Ke své milé smím se teď navrátit,
když jsme se loučili posledně pravila:
Do roka může se láska z nás vytratit,
neplakej na jaře, kdybych tu nebyla.

Hledám tě po světě, hledám tě všude.
najít tě musím než bude Máj.
Najdu-li dříve než letní den bude,
odejdeš se mnou za ten náš háj.

Pokud však nenajdu nikde tě do léta,
ztratím tě nadobro, nikdy už víc,
Spatřím jen na louce, jak láska odkvétá
na podzim z ní již nezbude nic.