Setkal se uprostřed nedokončených linek,
přeléval slova v pobřeží ticha,
které ví víc než málo,
duše v krabičce od zápalek,
čas škrtá, javorově dýchá
Láskou, když v srdci je psáno.
Ocúny bílé v zahradách hvězd,
vykvetly po tisících pro dva
propletené dlaně mléčných drah,
oloupaná kůra mandarinkový ret
pošeptal sladko zas a znova
obtiskem v notových osnovách.
Šel krokem vánku, nepolámal,
varhany prstů rozehrál
na akordeon deště,
chvějíc se, listu se podobal,
spodobnil vše co miloval
v zapomenutém městě
zažehl světlo
Proud krásných obrazů vyplavených z hloubky, kde je vše čiré, nezkalené... :-)
10.02.2014 20:32:01 | Amonasr