Anotace: Trošku starší báseň, zapoměla jsem jen prezentovat.
Byli i tací, kdo nám to nepřáli,
byli i tací, co chtěli nás rozdělit.
Bylo tol překážek, všechny jsme zdolaly,
nyň dovol mi, Čtenáři s tebou se podělit.
Láska ni jen na pár dní,
láska ni jen na sto let.
Tomu, kdo v citech sní,
není co závidět.
Těžké jsou začátky, konce i středy.
Kdo žárlí, ten miluje, jak tvrdí se tedy.
Když nevíš, na čem jsi...
Ten pocit beznaděje,
že jsi to právě ty,
komu láska se směje.
Kdo věří, přežívá.
I když často v iluzích...
Že vše šťastný konec má,
však není jen v příbězích!
Můj milý Čtenáři,
braň svou lásku zarytě!
Lidi si neváží.
Cukneš a zlomí tě.
A ta velká, sotva kdy přijde znova.
Či můžeš, Čtenáři, drž pevně, nepouštěj.
Přec něco magie nesou ta slova,
pamatuj na ně vždy - miluj, trp, odpouštěj.