Proč jsem
Proč jsem
mluvím
neposloucháš škoda
vyprávím o tom, že už vím
že jsem (v nespojitém) spektru
světel a hlinitých skvrn
jen amfora sluncem do běla vypálená
a modlitby od rána do večera
jsou penízem
jímž platím za všechna
ta
vždy znova a znova roztočená
kola náhod
jedoucí z tebe
do mne…
...protože bez nich
jako bych nebyl...
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
...Je fajn,když si dva sednou....je fajn,když muž ženě píše básně....
/úsměv/.Ji
29.04.2014 21:22:49 | jitoush
Pravďoucí ... a to my už si takhle sedíme 52 let ( přesně od 5. února 1962 od 11,30 hodin... ale taky bylo semtam veselo (:-D
29.04.2014 22:01:31 | aravara
...tak to gráťos....ale krizová období patří k věci,to se vše ukáže
v naprosté nahotě....a co se škádlívá,to se rádo mívá.Tak ještě hodně
společných let přeji....Ji.
29.04.2014 22:04:35 | jitoush
Moc krásná báseň i záměr, do kterého patří. A sympaticky ti to myslí. :O)
http://www.youtube.com/watch?v=eff1fop0YPg
29.04.2014 17:31:43 | Tichá meluzína
Díky meluzinoidní kamarádko... knížka vyjde asi za dva měsíce, ještě nevím ani náhodou přibližnou cenu - a už mám tři objednávky...
29.04.2014 22:04:41 | aravara
Tak si napiš rovnou čtvrtou objednávku. Dokonce i časově se mi to bude hodit. Začátkem Července mám narozeniny, docela hezká náhoda. Ale PŠT. Jako správná ženská je od pětadvaceti neslavím. Zasekla jsem se v čase. Nějaké osobní informace ti pošlu do vzkazu, bude-li potřeba něco víc, dej mi vědět. A díky, budu se těšit. :oD
30.04.2014 01:14:46 | Tichá meluzína