Lipová

Lásko, šeptáš mi tajemstvím

pod křídly zdivočelých včel,

tančíme po kapkách medu,

v očích máš zrcátka pavučin,

vplétáš mi do vlasů jitrocel,

dvě srdce skryl jsem v dřevu.

 

Po štěstí z lipových ratolestí

pne se má zelená hadí víra,

nektar tvůj stále mi nedá spát,

rozpitý v papíru do věčnosti,

až zvíří své kroky prach a síra,

lipové listí nenechej opadat.

 

Doteky slunce cítím na rtu,

vítr když čechrá naději,

čas smáčí křídla v hladinách,

myšlenky v truhle ponechám tu

slova, když pominou roztají,

jsem v rukou tvých jak na vahách.

 

 

 

 

Bláhově krásné lipové chvění,

když mžíš mi do dlaní, jsi snem,

kéž procitat se mi nedaří,

a přesto, když přijde kuropění,

rozkvétáš zcela, hne se Zem

políbenému hvězdáři.