Antiživotikum
Antiživotikum
Anotace: Fňukání už bylo dosti, je čas začít lámat kosti...Co prosím? Že se to nesluší? Aha, tak nic...tak poslední
Protože jsem rozbila svůj srdeční kompas,
chtěla jsem, abys mi byl mapou
při našich toulkách po knihovně knih,
které nikdo nenapsal, ačkoliv chtěl.
Chtěla jsem tě mít kolem sebe obmotaného,
jak tu nesmyslně dlouhou šálu,
co máma upletla pro tátu,
když mě ještě neměli.
Ale ze všeho nejvíc....
Chtěla jsem se rozpustit v hrníčku černého čaje,
kterým jsi léčil kocovinu ze světa,
a být jediným a zaručeně pravým antiživotikem
proti viru Tristina Magnus.
Chtěla jsem, opravdu ano,
ale teď už je to stejně jedno.
Komora myokardálních síní mě zakázala distribuovat,
prý jsem návyková.
Komentáře (7)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
líbí se mi ta forma... a taky se mi líbí ta nesmyslně dlouhá šála pro tátu... :-)
27.05.2014 11:09:16 | zelená víla
Děkuji, pochvala mě těší. Ona ta šála opravdu existuje. Je modrá se žlutými konci :)
27.05.2014 11:40:07 | Nalzim
to je hrozně hezký, šála pro tátu, když mě ještě neměli...usmívám se...takové ty pokusy něco udělat pro druhého, něco co já sám, fyzického,... schovej si ji, je v ní strašně moc lásky a až ti někdy bude smutno vezmi si ji a hned bude líp... :-)
27.05.2014 11:47:30 | zelená víla
Už jsem si jí zabrala, ale je pravda, že tehdy to bylo z jiného důvodu :)
27.05.2014 11:56:53 | Nalzim
a z jakého? pokud to není tajemství...
27.05.2014 13:44:09 | zelená víla
Vůbec ne! Je už to hodně dávno, takže důvod je prostinký. Líbilo se mi, jak byla dlouhá a já si v ní připadala děsně "originelní". Na pětkrát jsem ji obmotala kolem krku a stále jsem ji tahala po zemi.
27.05.2014 14:27:16 | Nalzim