VYZNÁNÍ II.

Chytit Tě něžně za ruku
a pohladit Tě po vlasech,
propadat se v Tvém pohledu 
a na nic jiného nemyslet...
Mezi prsty provlékat
Tvé vlasy
jako prstýnky,
pohladit Tě na šíji...
Využít každé vteřinky...
Vdechnout Tvou vůni
do svých plic,
až hlava myslet přestane...
Ne, není se čeho bát,
nic zlého se Ti nestane :-)
To jen nevím,
co počít si se sebou samým...
Psát verše
mě však baví.
A jsou jen a jen pro Tebe -
ne z učebnice...
Rád chci Ti dát něco
ze sebe...
Jsi tak krásná,
jak květinka mladá,
snad nemáš mě
za pardála
starého, jak říká se
lidově,
cítím se co mladík
při Tobě…
Nu, dost už těch dlouhých řečí.
Nechci se dělat lepší.
Však prahnu po každém Tvém dotyku,
i jen po malém,
maličkém smajlíku...
Když čtu si tyto řádky
zas a zas,
vidím Tě před sebou,
slyším Tvůj hlas...
Je to jen zlomek
z toho, co chci Ti říci…
Však doba pokročilá-
nezbývá než polibek poslat 
na dobrou noc 
na Tvou líci...