Někdy se chci vrátit v čase
ale ta cesta je už ztracená
a duše marně ptá se
na tu lásku bez jména...
po okně stéká déšť
a kytarové akordy se proplétají
jako naše ruce
vzpomínky letí ke hvězdám
dnes jsem sama a ty jsi sám
a touhu zalévám v kořenáči
už kvete rudě a to mi stačí
co je to láska ptám se už mnoho let
kde ji najít a ne o ní vyprávět
z vrásek v zrcadle se na mě dívá budoucnost
tak blízcí jsme si byli
přesto jsi byl jenom host.
Je pro hosty postel hostel?A propletené ruce chrání od poluce?A způsobí kytarové akordy to,že milenci jsou na kordy?A vrásky,které se posměšně zrcadlí,jsou příčinou chmurných myšlenek,které Tě v souvislosti s nimi napadly?
02.07.2014 21:17:01 | Bakchus