To se tak stává...

Něco mi zbylo na srdečním svalu.
Snad se to podobá smutku či žalu,
nestačí celá má erudice
k nalezení vhodné definice.

Něco se zaseklo hluboko v těle,
zasáhlo orgány plně a cele.
V krvi se rozpilo, protéká v tepnách -
snad proto cítím ho v bdění i ve snách?

Kdosi mě částečně vědomí zbavil,
v náruč mě uchopil, vítězství slavil
a jí s ním slavila. Bez známky studu,
nevědouc, že mnou jen zahání nudu.

Prostý a bolestný závěr mi plyne.
na sklonku dne každá láska že zhyne.
Jak praví všemožné moudré hlasy,
má to tak být a nic nezmůžem. Asi...